Zítra začíná prosinec a je to opět tady. Před námi mnoho měsíců nevlídného počasí, za oknem panuje ranní mrazík, který se během pár hodin promění na solidní břečku. Sluníčko, pokud se náhodou objeví, tak je jen estetickým doplňkem na obloze, bez známek jakékoliv tepelné výhřevnosti. Čeká nás mnoho měsíců protknutých chladem a trudomyslností. Anebo ne? Co kdyby ne?
A tady přestává veškerá legrace. Pár chytrých hlav se dalo dohromady a řekli dost. A není náhodou, že těch pár chytrých hlav se sešlo právě ve Ströer labs.
Pojďme našim lidem zkrátit zimu! Nápad zprvu pošetilý se nakonec ukázal býti proveditelným. Pronajměme vily někde v teplejších krajinách. Vily, kam budou moci naši zaměstnanci jezdit pracovat pěkně do tepla a zkrátit si tak podíl zimy v jejich životech.
Čím více jsme nad tímto odvážným nápadem přemýšleli, tím více benefitů a výhod se nám začalo odkrývat. Nejen že se naši zaměstnanci zahřejí, ale budou mít možnost teambuildingu v kulisách dovolenkové destinace. Mohou se tam setkat kolegové, kteří normálně nemají možnost se fyzicky potkávat a spolupracovat. Přibereme kolegy z Německa, pozvat můžeme i kolegy z dalekého Nového Zélandu, pokud by měli zájem. Skvělý způsob, jak prohloubit vztahy a možnosti vzájemné spolupráce lidí z různých koutů Světa.
Další výhoda spadala do kategorie externího HR marketingu. Hledat nové kolegy – vývojáře, bývá velice nelehký úkol. Značnou výhodou může být, pokud jste v nekonečném zástupu firem schopni se něčím odlišit od své konkurence. A zpětně mohu konstatovat, že většinové populaci opravdu lezly oči z důlků, když jsem vyprávěl o tom, kterak máme pro naše zaměstnance k dispozici luxusní jarní a podzimní vily u moře. Je v tom možná jistá míra pozérství, ale takhle už marketing prostě funguje, a co bylo důležité, v tomto ohledu jsme byli opravdu dokonale odlišeni od ostatních firem v našem kraji.
Vše je růžové
Ohledně organizace se zde netřeba příliš rozepisovat. Sehnat vily vlastně není takový problém, pokud máte peníze. A ty my jsme tehdy měli. Na konci zimy (Březen 2018) jsme obsadili 2 sousedící vily v portugalském Algarve, uprostřed pomerančových, mandarinkových a citronových sadů, těžko si představit lepší a klidnější místo než portugalský venkov. V říjnu 2018 jsme pak využívali vilu na Baleárských ostrovech, konkrétně na Ibize. Vzhledem k tomu, že jsme zde byli až na podzim po klubové sezóně, tak jsme měli doslova celý ostrov jen pro sebe, a tím pádem parádní příležitost poznat Ibizu bez turistů.
Osobní setkání a společně strávený čas s kolegy z Německa nebo Nového Zélandu jistojistě zlepšil a prohloubil další spolupráci. Osobní vztahy jsou v tomto kontextu k nezaplacení. Všichni naši zaměstnanci si odvezli spoustu krásných vzpomínek na společně strávené týdny v prostředí, kde mohli být příjemně odtržení od starostí běžných dní.
Není vše růžové
To bychom nebyli my, abychom se rovněž nepozastavili u komplikací, které nás po cestě potkaly. Důležité to životní a organizační lekce, esenciální pro budoucí rozvoj.
Máte-li vilu u moře, řekněme se sedmi ložnicemi, po dobu 6 týdnů, připravte se na to, že některé termíny budou poptávanější než jiné termíny. Což logicky povede k situacím, že některé týdny bude vila doslova poloprázdná a v jiné týdny naopak dochází k „mrzeníčku“, anžto kapacita není schopna uspokojit všechny zájemce o pobyt. Hádám, že asi nemůžou být všechny bytosti šťastny zároveň.
Myslíte si, že podobnou událost vám lidé nezruší den dva předem? Tak to se bohužel mýlíte. Obzvláště hořký pocit pak máte z toho, když dotyčnému ani nestojíte za vysvětlení vzniklé situace. Zde onemocněl křeček anebo dotyčný zapomněl koupit letenku – dodnes nevíme. Každopádně těmto situacím se asi dalo předejít nastavením trochu přísnějších pravidel.
Vily u moře, stejně jako ostatní typy nepeněžních benefitů, prostě nejsou úplně pro každého. To je v pořádku, již víme, že nemohou být všechny bytosti šťastny najednou. Jen počítejte s tím, že vám to pravděpodobně bude v budoucnu připomenuto: „No jo, oni byli u moře. To já jsem nemohl. Co dostaneme my, co jsme nebyli u moře?“
Jako další drobný nešvar bychom mohli vnímat to, že lidé přirozeně inklinují ke kamarádění se se svými kamarády. Jinými slovy, zjistíte, že lidé se tak nějak přirozeně i na vile baví hlavně s těmi samými lidmi, se kterými se běžně baví i v kanceláři. A až zpětně pak třeba litují, že se více od začátku nebavili s těmi kolegy z Německa, které před tím moc neznali. Tato situace se patrně dá vyřešit organizací monstrózní uvítací párty hned v první den. Všichni účastníci zájezdu tak dostanou příležitost kvalitně se v podroušeném stavu seznámit hned na začátku společného pobytu.
No a na závěr tu máme pořádkově-hygienické návyky, které má, zdá se, každý trochu jinak osvojené. Pokud jsou tyto návyky u jednotlivých nocležníků opravdu hodně jiné, tak hrozí, že k nějakému pořádkovému konsenzu na vile bude muset dojít až tou tvrdou cestou.
Jak příště?
V mezičase přišel Covid, krvavá válka na Ukrajině, dvojciferná inflace – jevy jenž podobným akcím úplně nepřejí. Za pár měsíců tomu tedy bude již 5 let, co jsme se slunili v Portugalsku. Navzdory tomu všemu jsme na vily stále nezanevřeli. Firma chce nadále podobný formát teambuildingu podporovat. Jen organizace bude jiná. Chceme nechat na týmech, ať si zvolí, kde a jak se potkají v rámci nějakého budgetu. Ideálně by se mělo jednat o místo, kde nikdo z účastníků nebude doma. Každopádně veškerá organizace ubytování, cesty, a hlavně termínu bude v gesci jednotlivých skupin. Firma jen poskytne finanční příspěvek a nebude muset smutnit nad nevyužitými ubytovacími kapacitami na vile.
Jakkoliv se z tohoto projektu časem tak nějak vytratila ona původní myšlenka útěku před krutou zimou, zůstalo uvědomění, že se jedná o možná nejlepší formu teambuildingu – možnosti, jak se lépe poznat a přispět k efektivní spolupráci. To jako firma chcete.
EDIT: V korporátech nyní prý frčí slovo synergie, jenž by nemělo chybět v žádném seriózním HR textu. Takže ano, vily podporují synergii. Je to tak.